SELEN NA HRANĚ MEZI NEZBYTNOSTÍ A RIZIKEM I.část

Ing Lucie Humeni

Selen patří mezi minerální mikroprvky, které organismus koně potřebuje pouze ve velmi malém množství, přesto zásadně ovlivňuje řadu metabolických procesů. V organismu působí především jako součást selenoproteinů a enzymů s antioxidační funkcí, zejména glutathionperoxidázy. Ta chrání buněčné membrány před poškozením způsobeným volnými radikály vznikajícími při běžném metabolismu i při fyzické zátěži. Význam selenu ale nekončí pouze u ochrany svalové tkáně. Podílí se také na správné funkci štítné žlázy, imunitního systému, reprodukce a metabolismu.

Právě u selenu se velmi dobře ukazuje, jak tenká hranice existuje mezi optimálním příjmem a zdravotním problémem. Nedostatek vede k poruchám svalů a oslabení organismu, nadbytek naopak představuje toxické riziko. V praxi tak nejde pouze o otázku „kolik selenu přidat“, ale především o znalost jeho celkového příjmu z objemných krmiv, jadrných směsí i minerálních doplňků.

Kolik selenu kůň skutečně potřebuje?

Podle NRC (National Research Council) je doporučená denní potřeba selenu pro dospělého koně o hmotnosti 500 kg přibližně 1 mg selenu denně při udržovací dávce a lehké práci. Vyšší fyzická zátěž sama o sobě automaticky neznamená dramatické navyšování potřeby. Organismus sice při intenzivní práci produkuje více volných radikálů, ale současně záleží na dostatečném příjmu vitamínu E, kvalitě základní krmné dávky a celkovém zdravotním stavu.

K navýšení příjmu selenu může být důvod zejména v situacích, kdy:

·       krmná dávka obsahuje objemná krmiva z oblastí s nízkým obsahem selenu v půdě,

·       jsou používána převážně domácí sena bez pravidelných analýz,

·       jde o intenzivně sportující koně,

·       klisny jsou v poslední třetině gravidity nebo v laktaci,

·       kůň má svalové projevy, jako je pohybová neochota po práci, bolestivost svalů, ztuhlost,

·       laboratorní vyšetření krve potvrdí nízkou hladinu selenu a svalových enzymů (CK, AST).

Ani v těchto případech ale není vhodné suplementaci „odhadovat“. Selen patří mezi prvky s relativně úzkým bezpečnostním rozmezím a dlouhodobě vysoký příjem může být pro koně velmi nebezpečný.

Za horní bezpečnou hranici bývá u 500 kg koně často považován celkový příjem kolem 3 mg denně, přičemž toxické dávky závisí také na chemické formě selenu, délce podávání a individuální citlivosti zvířete.

Co se děje při nedostatku selenu?

Klinické projevy nedostatku selenu bývají úzce propojené s metabolismem svalové tkáně a s antioxidační ochranou organismu. Nejznámějším onemocněním je nutriční myodegenerace, označovaná také jako „white muscle disease“. Nejčastěji postihuje hříbata, ale problémy se mohou objevit i u dospělých koní.

Typické projevy zahrnují:

·       svalovou slabost,

·       ztuhlost,

·       neochotu k pohybu,

·       horší regeneraci po práci,

·       svalovou bolestivost,

·       sníženou výkonnost,

·       poruchy imunity,

·       reprodukční problémy.

U hříbat může těžký deficit vést až k poškození srdeční svaloviny nebo dýchacích svalů. Nedostatek selenu bývá často spojen i s nízkým příjmem vitaminu E, protože oba antioxidanty spolu funkčně úzce souvisejí.

V běžné praxi se subklinický deficit může projevovat velmi nenápadně. Kůň je méně ochotný pracovat, hůře regeneruje nebo se opakovaně objevují svalové problémy bez zjevné příčiny. Právě proto má význam laboratorní vyšetření krve, případně sledování aktivity glutathionperoxidázy.

Zdroje

Ferrari, L. et al., 2023. Advances in Selenium Supplementation and Selenium Status in Horses. Animals. Online. ScienceDirect. Citováno: 25. 5. 2026.

Mendoza-Núñez, V. et al., 2023. Influence of Dietary Selenium on Oxidative Stress in Horses. Biological Trace Element Research. Online. SpringerLink. Citováno: 25. 5. 2026.

Araya, O. et al., 2023. Selenium Biomarkers in Horses: Relationship Between Blood and Muscle Selenium Concentrations. Journal of Equine Veterinary Science. Online. ScienceDirect. Citováno: 25. 5. 2026.

Zakova, N. et al., 2016. The Soil-Plant-Feed Transport of Selenium and Other Essential Micronutrients in Diet of Sport and Recreational Horses at Two Different Locations. Journal of Animal and Feed Sciences. Online. Journal of Animal and Feed Sciences. Citováno: 25. 5. 2026.

Valberg, S.J., 2024. Nutritional Myopathies in Horses. MSD Veterinary Manual. Online. MSD Veterinary Manual. Citováno: 25. 5. 2026.

National Research Council, 2007. Nutrient Requirements of Horses. Sixth Revised Edition. Washington, DC: National Academies Press. Online. National Academies Press. Citováno: 25. 5. 2026.